jack sparrow
31. května 2010 v 21:03 | ssomary
|
moje práce
myslim že jsem to viděla kdysi u někoho na blogu a děsně se mi to líbilo, tk jsem si to dala do compu a nedavno při čistění jsem ho našla... tk jsem ho zkusila nakreslit :) myslim že na to že mi nikdy nešli xichtíky tk ujde :D ale z gumy mi moc nezbylo :D
trochu to tu zanedbávam :D
31. května 2010 v 20:50 | ssomary
|
blogg
štve mě že sem skoro nic už nedávam... ani nvm proč, mam asi pár novejch obrázků, jeden fakt povedenej a pár novejch básniček... když se k tomu dostanu dneska bude to tady :) pokusim se :)
nevim jestli má cenu dokončovat ten druhý díl Nell...mam spoustu nápadu na nové příběhy jen poslední dobou nemám čas to realizovat.. čekají mě malý maturity, ale o těch se tu určitě ještě zmínim...
nooo uvidim co stihnu dneska tady s tim poloprázdnem udělat :D
a serious Illness
10. května 2010 v 14:08 | ssomary
|
zbytky & zajímavosti
tk jako že jsem sem zase dlouho nic nedala tk vam sem aspon napíšu takovej luxusní vtip... ale bohužel je v angličtině... dala bych ho sem v překladu ale tak jaksi cítim že to by už nebylo ono :D ve škole na ajině jsme ho dostali a ja jsem teda byla jedina co se smala... to ale asi proto že se ostatní neobtěžovali to číst.. ale mě to fakt pobavilo :D
depka
20. dubna 2010 v 11:45 | ssomary
|
myšlenky
proč si pořád namlouvam že je všechno v pohodě... i přes to že mam jeho, mojeho anděla který mě zachránil a je se mnou a prostě je to moje všechno, tk i přes to můžu mít nějaký problémy... jenže si to nechci připustit...
pořád mam ten známý strach, jenže, už ne tak často, ale když to přijde, tak je to síla...
vážně nevim na kolik z mích přátel se můžu spolehnout... maximálně tak na 2.... a ani oni nemají pořád čas...
dneska se na mě navalily ty nejhorší vzpomínky... období mojeho života který bych nejradši vymazala... v tu dobu ky mi ten kreten šíleně ublížil mi poslední dobou pořád leze na oči... připomnělo mi to jak mi ublížil, šíleně se mi to oživilo... v tu dobu... jsem zjistila že s emi rozpadá rodina, a brácha fetuje.... nešlo to... ještě já debil se začnu řezat.... já nvm proč, asi aby si všimli jak mi ubližujou... něměla jsem na to.. a ještě soudy....
tohle je na jednoho malýho človíčka docela dost... tyhle vzpomínky tak bolí... jsem tak ráda že mam někoho kdo mě obejme a pohladí po vlasech.... jinak já bych si asi v těch mejch depresích máchala čumák pořád...
rodiče se ještě pořád nerozvedli.. a čim dýl to takhle bude, tim dýl budu mít ten ukrutnej pocit že se tahle rodina rozpadá... přitom už je úplně rozpadlá pár let...
takhle jsem to nechtěla... žiju v pohádce... jenom pořád čekam kdy začne ta část a žili šťastně až do smrti... já vim trochu naivní představa v tomhle světě... ale snad chápete jak to myslim...
už aby můj drahý přijel z praxe... potřebuju uklidnit... už zase to nezvládam... prostě... přeju si, abych už se s nim už odstěhovala pryč a žila novej život... já vim že budu mít další problémy.. vždycky tu nějaký budou.. ale tohle je už na mě moc...
inspirace
18. dubna 2010 v 20:24 | ssomary
|
myšlenky
potřebuju najít nový cíl.. chci napsat něco nového, zajímavého.. něco čím bych se nestyděla pochlubit... potřebuju se něčím inspirovat... nápadů bych měla hoodně.. jenže všechny nápady mi přijdou takové nudné, a nebo ohrané... musim něco vymyslet... něco naprosto geniálního... nemáte nějaký dobrý rady čím se inspirovat... většinou stačili obrázky nebo chvíli sedět venku a přemýšlet.. ale není to ono, chci to promyslet do posledního detailu.. jenže prostě nevim jak se inspirovat... prosím poraďte mi :)
andělův bílý květ
13. dubna 2010 v 21:03 | ssomary
|
básničky
vždycky jsem chtěla napsat nějakou delší básničku... která by nebyla jen o mě a mích pocitech... o tom snim od chvíle co jsem si přečetla baladu o námořníku od Jiřího Wolkera...
neměla jsem v plánu cokoliv napodobovat, říkám to jen jako vysvětlení proč jsem něco takového toužila napsat...
nooo posuďte, povedla se???
áááááách :)
12. dubna 2010 v 20:09 | ssomary
|
myšlenky
veškery moje tušení bylo narušeno... nevim čim to je ale dneska bylo zase všechno tak nádhený... asi je to fakt můj anděl... uaaaaa nejde to vyjádřit... tyhle 4 měsíce, před čtyřmi měsíci přesně touhle dobou jsem si to štrádovala do jednoho nonstopu kde jsem ho poznala a tak nějak jsme si spolu začali :) děkuju bohu že mi ho poslal, jinak to nevidim...
letmí dotek slabosti
12. dubna 2010 v 14:12 | ssomary
|
básničky
Láska v srdci mizí,
hlava plná špíny.
Jsme si téměř cizí,
zbyly jenom splíny.
nechci se tím trápit,
a lámat svoje srdce.
musím štěstí lapit,
pak všechno půjde hladce.
letmí dotek květiny,
už však život nevyvolá,
jsi svědek mé neviny,
cítím se tak nahá, holá.
bojim se zda zmizí ona,
krásná láska v srdci,
polibek,dotek a něha,
pohlazení po vroucím líci.
cítím že mě miluješ,
a jásebou jsem si jistá,
mím rukám se vzdaluješ,
snad nejsem už tak čistá?
teče slza po tváři,
a dopadá lehce.
hledám své sny ve snáři,
realita věřit se mi nechce.
snad je to jen pocit,
kerý srdce vykrádá.
musím cestu stočit,
ať zase láska převládá.
ztrácí se...
12. dubna 2010 v 14:02 | ssomary
|
myšlenky
upřímně...něco neni jako dřív... až neskutenčně ho miluju zachránil můjo smutný myšlení... zachránil mě, je to můj anděl... jenže... cítim že mě hrozně moc miluje, ale opadla z něj prvotní zamilovanost... prostě už to neni takový... uaaaaa musim něco udělat aby ho to třeba se mnou nepřestalo bavit... dneska to jsou 4 měsíce přesně dneska... pořád ještě jsme se ani jednou nepohádali nebo jenom něco podobnýho že bysme se nemohli dohoudnout... jenom tomu chybí šťáva... nooo tk sem hodim bísničku, tam se vždycky vyjádřim líp :)
netvor v mojí hlavě
23. března 2010 v 0:38 | ssomary
|
básničky
nvm proč tomu tak je... nvm jak to vyřešit... vlastně joo... musim tam... ale nechce se mi protože pořád doufam že to odejde samo... doufam že k tomu psychologovi nakonec nebudu muset... nebo se bojim? třeba že objeví nějakou chybu, vadu a šoupnou mi do blázince... ne já fakt nvm, neni to normální... chvílema už je to jako fakt na pokraji šílenství...
